Jestli je někdo věrným průvodcem našich životů, tak je to šípková růže. Když její keře rozkvetou, celá země se stane krásnou zahradou.
ůže šípková (Rosa canina) je volně rostoucí keř, který se přirozeně vyskytuje v celé Evropě, severozápadní Africe a v západní části Asie. Běžně dorůstá výšky mezi jedním až třemi metry i výš – to když se jeho šlahouny zachytí stromů, do jejichž koruny vyšplhají. Kmenové stonky i mladé výhony jsou pokryty ostrými háčkovitě zahnutými trny, pomocí nichž se přichycují k opoře. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, s pěti až sedmi zašpičatělými lístky s pilovitým okrajem. Kvete v květnu až červnu, květy mají jemnou vůni, vyrůstají jednotlivě nebo ve svazečcích po dvou až třech na krátkých stopkách. Jak květ odkvétá, korunní plátky postupně blednou ze syté do světle růžové až bílé. Lesklé červené šípky mají soudkovitý až protáhle zašpičatělý tvar a dozrávají v srpnu a v září. Na větvích keřů se často objevují zvláštní kulovité útvary s porostem dlouhých rozvětvených chlupů. Jsou to hálky, příbytky vosičky žlabatky růžové. Uvnitř hálky je řada komůrek, v nichž se vyvíjejí larvy vosiček. Latinský botanický název Rosa canina znamená doslovně „růže psí“, jak se tomuto keři někdy běžně říká i u nás. Toto označení se objevuje v různých jazykových mutacích po celé Evropě a pochází z řečtiny. Název částečně upozorňuje na neurozený původ této růže, kdy „psí“ je míněno jako bezcenná. Má však i druhý význam, odkazující na značně rozšířené využití kořene plané růže proti následkům pokousání psy nemocnými vzteklinou – takto se běžně používala od dob Římanů až do 19. století.
Symbol růže se často objevuje v heraldice středověké Evropy a dodnes je oficiálním symbolem Anglie. Růži měl ve znaku významný český šlechtický rod Vítkovců, jehož synové založili pět rodových větví: rod pánů z Hradce, z Krumlova, z Rožmberka, z Landštejna a Třeboně, a rod pánů ze Stráže a Ústí. Dnes pětilistou růži najdeme ve znaku řady našich měst: např. Českého Krumlova, Dačic, Strakonic, ale také Ostravy, kam ji přinesl olomoucký biskup Stanislav Thurzo.
Růže šípková ovšem není jediným druhem divoce rostoucí růže – v naší krajině narazíme na několik dalších druhů, přičemž všechny mají bílé nebo růžové květy, pichlavé trny a červené šípky. Tu pravou šípkovou růži spolehlivě poznáte podle dlouhých, obloukovitě skloněných šlahounů a hladkých listů, které nejsou pokryty chlupy. Nejpravděpodobnější záměna může nastat s růží převislou (Rosa pendulina), jejíž květní stopky se při dozrávání stáčejí dolů a šípky jsou tedy svěšené, případně s růží galskou neboli keltskou (Rosa gallica), z níž byla vyšlechtěna většina okrasných růží. Květy růže galské jsou větší a sytěji vybarvené než u růže šípkové, u nás se přirozeně vyskytuje v jižních Čechách. V zahradách zase často narazíte na růži svraskalou (Rosa rugosa), která kvete dříve než růže šípková, není tak mohutná a má velké šípky sytě oranžové barvy.
PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ
Jedlé plody nesou všechny druhy růží. Šípky obecně jsou bohaté na vitamín C a připravují se z nich sirupy, čaje a marmelády, které v dobách nedostatku a válek nahrazovaly jiné ovoce. Šípkový čaj ulevuje při virových infekcích, zánětech ledvin a močových cest. Ve Slovinsku je populární šípková limonáda Cockta, která vypadá jako cola, s níž ovšem nemá nic společného. Je skvělá, nezapomeňte ji na dovolené ochutnat. Existuje i řada okrasných kultivarů šípkové růže, asi nejpozoruhodnější je Rosa canina „Assisiensis“, což je jediná růže zcela bez trnů. Její původ se váže k italskému poutnímu místu Assisi, kde se podle legendy růže vzdala svých trnů díky působení svatého Františka z Assisi, zakladatele řádu františkánů a patrona chudých, přírody, zvířat a ekologů.
DOMÁCÍ KOSMETIKA
Určitě vyzkoušejte peeling z ovesných vloček, je až dojemně příjemný a voňavý.
Potřebujete 10 lžic ovesných vloček, 3 hrsti okvětních lístků plané růže, 3 lžíce třtinového cukru,
7 lžic olivového oleje.
Ovesné vločky prožeňte v sekáčku a rozmixujte na jemnější konzistenci, přisypte třtinový cukr, zakápněte olejem, přidejte okvětní lístky růží a ihned použijte. Budete si připadat
jako Šípková Růženka, nebo tak budete minimálně vonět!
1/ ZAVAŘENINA Z KVĚTŮ Je skvělá na topince. Sladkost džemu se snoubí s příjemnou kyselostí citrónu a vše společně krásně voní.
2/ KOUPELOVÁ SŮL Ve velké míse zlehka promíchejte okvětní plátky růží s vlažnou vodou a lžící koupelového oleje. My jsme použili šípkový z Manufaktury.
3/ RŮŽOVÁ LIMONÁDA Potřebujete okvětní lístky, květy i poupata šípkové růže, limetku, citrón, třtinový cukr, mísu ledu a studenou vodu.
4/ KOUPEL Do vody teplé asi 40 °C vsypte růžovou sůl a relaxujte.
